Vlhokost a roubenky

Dřevo roubenky při zvýšené vlhkosti snadněji podléhá dřevokazným škůdcům. Proto bychom měli dbát toho aby byla roubenka suchá a dobře větraná.

Za předpokladu, že nemá roubenka konstrukční vady kam zatéká tak pak základem sucha v roubence jsou dvě věci.

 

Nutná je dobrá izolace pod prvním prahovým trámem roubenky abychom dobře odizolovali vlhkost, která prostupuje základovou deskou.

Pak je velmi důležitá síla roubené stěny a dostatečná tepelná izolace podlahy a tepelná izolace střechy.

 

 

 

Každý stavební materiál má funkci tepelného izolantu. Některé materiály jsou v tomto směru lepší jako třeba polystyrén, minerální vata. I dřevo má svůj tepelný odpor. Podle síly materiálu se tepelný odpor mění. Čím víc polystyrénu tím Vám bude větší teplo a u dřeva to platí také. Čím silnější stěna roubenky tím má lepší izolační schopnosti. Českou normou je dána nejmenší přípustná hodnota tepelného odporu obvodových stěn staveb. Tato norma nám říká právě kolik materiálu máme při stavbě použít.

Proč nám norma nakazuje sílu stěny? Laik by řekl to je můj problém, že mě bude v chalupě zima. Ale není to až tak pravda. Ono to jsou docela složité výpočty kde se zohledňuje víc faktorů. Třeba rosný bod.

 

Magické slovo "Rosný bod"

Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami a již nepojme více vlhkosti. To znamená, že vzduch při určité teplotě pojme dané množství vody. Pokud teplota vzduchu klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé vlhkosti vzduchu: čím více je vlhkosti ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí mít vzduch, aby pára nekondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.

Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat.

V praxi to velice často připodobňuji sklenici piva. V teplém letní období natočíte do sklenice studené pivo. Na povrchu sklenice dojde k součtu teplot a vznikne zde rosný bod. Na povrchu sklenice zkondenzuje vlhkost obsažená ve vzduchu. K tomu samému dochází ve stavebních konstrukcích.

 

V praxi to znamená:

Pokud se Vám začne tvořit na zdech (konstrukcích) plíseň je to způsobené vysokou vlhkostí viz článek o dřevokazných houbách. Tato vlhkost je způsobena kondenzací vlhkosti ve zdivu. Neboli rosným bodem.

Jak tato vlhkost vzniká? Představte si modelovou situaci. Vlhkost vzduchu máme konstantní neboli neměnnou. Venku je zima řekněme -20°C a v domě máme krásných 22°C. Podle použitých materiálů obvodových stěn se dá spočítat tepelný odpor vašeho domu. Když si představíme, že venkovní teplota -20°C působí proti vnitřní teplotě 22°C dojde ke střetu těchto teplot a v určitém bodě je součtem teplot výsledek cca 10-12°C což je v běžné vlhkosti rosný bod. Co to znamená? Dojde zde ke kondenzaci vody. Voda zkapalní a podmáčí zdi. A zde hraje velkou roli tepelný odpor zdi. Čím více je zeď zateplená (čili má velký tepelný odpor) tím víc posunuje hranici kondenzace vody ven do exteriéru. Jednoduše řečeno polystyrénu na domě by měla být taková vrstva aby rosný bod (kondenzát) byl mimo zeď a nachází se právě ve vrstvě polystyrénu. Obecně voda polystyrénu nevadí a proto je vše v pořádku.   

 

Vnímání výše rosného bodu pro člověka

Rosný bod v °C	Vnímání u člověka	Rel. vlhkost (při 32,2 °C)
>24 °C	Těžko snesitelné dusno, problémy s dýcháním u citlivějších	>62 %
21 - 24 °C	Velmi nepohodlné vlhko a dusno	52 % - 60 %
18 - 21 °C	Nepohodlné pro citlivější, ještě snesitelné pro ostatní	44 % - 52 %
16 - 18 °C	Pro většinu přijatelné, citlivější cítí větší vlhkost	37 % - 46 %
13 - 16 °C	Dobře snesitelné	31 % - 41 %
10 - 12 °C	Příjemné až ideální	31 % - 37 %
<10 °C	Suché pro citlivější, přijatelné pro ostatní	30%

 

Součinitel prostupu tepla je dán normou:

Normové hodnoty součinitele prostupu tepla UN naleznete v normě ČSN 73 0540-2:2011. Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky.

Tato norma nám udává hodnoty prostupu tepla neboli tepelného odporu, při kterých je minimalizována možnost kondenzace vodních par v interiéru a tedy zvýšené vlhkosti ve zdech. Dodržením hodnot docílíme vyvážené konstrukce kde není možný výskyt vlhkosti a tedy plísní či dřevokazných hub.